Česko prý zneužívá kontroly potravin, a systém, který má sloužit k objektivnímu odhalování případů ohrožujících spotřebitele, je zaměřen právě na polské potraviny.
Jistě si vzpomenete na potraviny z Polska s příchutí průmyslové posypové soli. Jeden by řekl, že další potraviny již z Polska dovážet nebudeme. Proč se tomu tak nestalo? Nejspíš proto, že nízká cena je u nás tím nejchutnějším kořením.
Vždyť slýcháme každou chvíli, že se máme v obchodě vyhnout masu pocházejícího z Polska. Jakémukoliv, snad preventivně…. Před třemi lety byly denně kritizovány polské krůtí řízky obsahující nadměrné množství vody, kuřecí maso s bakteriemi salmonely, nepřesné údaje o složení polských paštik a plno dalších problémů.
Vynechat bychom neměli ani případy, kdy se muselo nechat stáhnout z prodeje 3,5 milionu vajec z Polska kvůli podezření na salmonelu, nebo kdy se v mase našly zbytky antibiotik. A co třeba polská zmrzlina? Pokud si myslíte, že ji Poláci vyrábějí z kvalitních potravin, hluboce se mýlíte. Místo vanilky do ní přidávají piperonal, který se používá na hubení vší. A na polské rýži s olovem byste si asi také nepochutnali.
Chránit spotřebitele před nebezpečnými potravinami je velmi složitý a náročný úkol. Někteří výrobci mají bohužel stále nové nápady, jak potraviny znehodnotit.
Ovšem ne všechny polské potraviny jsou závadné. Dá se u nich nakoupit spousta vynikajících lahůdek. Většina z nich je však určena k vývozu, většinou na západ, protože patří mezi ty dražší. Na trhy zemí, kde spotřebitelé stále preferují cenu před kvalitou, se dodává méně kvalitní zboží.
Údaje na obalech – nenechte se ošálit….
Země původu se sice na potravinách musí uvádět, ovšem z některého obalu se nedozvíte skoro nic. Přitom by na každém obalu mělo být uvedeno, kdo za potravinu zodpovídá.
Ovšem ne pokaždé musí jít o výrobce, na obalu může totiž být uveden prodejce nebo dovozce, což může být pro konečného spotřebitele matoucí.
