V listech a záznamech jsou zmínky o způsobech meditace a uctívání, které sahají až k letům kolem 900 př. n. l. Pomocí jógy překonáváme naše nepravé ego. Toto naše nepravé ego zastiňuje pohled na pravou podstatu bytí, a proto jsme nešťastní. Upínáme se na dočasnou hmotnou existenci v tomto životě.
Ta má podobu našeho hmotného těla a hmotného světa. Ony jsou však zdroji utrpení. Podle filosofie jógy je jedinou podstatou života věčné bytí, vědomí a blaho. Toto je cílem jógy, aby se jogín na konci s touto podstatou trvale ztotožnil, neboli dosáhl osvícení nebo osvobození.
Jóga může mít několik různých forem
· Karma jóga, kdy se jogín snaží o nesobecký způsob života a nesobeckou službu druhým bytostem. Pomocí této jógy se čistí karma člověka, jeho charakter, mysl a vědomí.
· Bhakti jóga je jóga lásky a oddanosti. V této józe člověk uctívá božstvo v některé z jeho podob či forem. Odevzdává božstvu svůj život a touto láskou a sebeobětování ničí své falešné nepravé ego. Tímto jogín dosahuje osvícení.
· Džňána jóga je jóga poznání a moudrosti. Jogín dosáhne svého sebepoznání a osvícení pouze studiem a meditací.
Jóga je zastavení proměn mysli. Existuje osm odvětví jógy, které jsou závislé na stavu vědomí a které vedou ke sjednocení:
· Jama je vývoj správného jednání, dosahuje se pravdivosti, nenásilnosti, nesobeckosti a bez majetnosti
· Nijama je rozvoj duchovních hodnot, jako jsou čistota, soucit, askeze, studium, oddanost Nejvyššímu
· Ásana je vývojem držení těla, neboli klasická hatha jóga
· Pránájáma je zdokonalením vdechu, výdechu a zadržení dechu
· Pratjáhára je rozvojem nelpění na smyslech a jejich objektech
· Dháraná je rozvojem zaměření smyslů;
· Dhjána je vývojem meditace s Bytím
· Samádhi je vývojem spojení s Bytím
Pomocí jógy lze naše energetická centra zpřístupnit a probudit. Jóga není jen tělesné cvičení, ale také věda o těle, mysli, vědomí a duši.
