Indie je druhou nejlidnatější zemí planety a počet obyvatel se neustále zvyšuje, očekává se, že v budoucích pár letech překoná i dosud dominující Čínu. Indická ekonomika se řadí mezi nejrychleji rostoucí na světě a vedle Číny se tak stává dalším světovým megatrhem.
Velký vliv na rozvoj Indie měla zejména Indira Gándhóvá, která se zasadila o fungování tržního mechanismu v ekonomice a také došlo k omezení kontrol a regulací a Mánmóhán Singh, který vyvedl zemi z finanční krize. Došlo k uvolnění celních bariér, k postupné privatizaci státních podniků, k rozvoji kapitálového trhu a k redukci počtu průmyslových oborů vyhrazených veřejnému vlastnictví.
Centrálně plánová ekonomika se tak změnila v ekonomiku otevírající se světovému hospodářství a mezinárodnímu trhu.
V Indii dominuje zejména sektor služeb a nikoliv těžební a zpracovatelský průmysl, jak by se dalo očekávat.
Důvody toho jsou:
– velký počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků technického směru, kteří ovládají anglický jazyk (anglický jazyk je spolu s hindštinou v Indii úředním jazykem, přesto zde najdeme velkou řadu dalších nářečí)
– postupující globalizace a s tím související outsourcing
– rigidní pracovní trh – ve zpracovatelském a těžebním průmyslu nemohou zaměstnavatelé propustit zaměstnance bez souhlasu místná vlády, ve službách toto nehrozí.
V Indii se rozmáhá zejména outsourcing služeb z USA a vznikají tady call centra, to má za následek vytvoření silné střední vrstvy.
Překážky rozvoje indické ekonomiky
– zaostalost venkova – žije zde 70% obyvatelstva a 50% z nich pracuje v zemědělství
– náboženské konflikty – zejména „krvavý rozvod“ s Pákistánem, kde dodnes probíhají zahraniční střety
– zaostávající dopravní infrastruktura
– výpadky elektrické energie
– systém kast – i když byl přijat zákon na odstranění diskriminace a zrušení kast, dodnes není
dodržován a lidé jsou do kast rozděleni
