V roce 2017 tento počet poklesl ve srovnání s rokem 2016 o padesát případů, přesto je to stále velmi vysoké číslo. NÚKIB tedy musel řešit v průměru čtyři až pět kybernetických útoků týdně. Každý pracovní den téměř jeden nový útok. Přitom procento vyřešených případů není nijak vysoké, v roce 2016 se jich podařilo objasnit 106 a v loňském roce pouhých padesát. Záleží pochopitelně na typu útoku, některé útoky se objasňují složitěji.
Většinou se počítačoví piráti zaměřují na státní instituce, v roce 2017 došlo k útoku na Ministerstvo zahraničních věcí. Útočníci se zaměřili na e-mailové schránky, odkud proudila data neznámo kam, dotklo se to i samotného Lubomíra Zaorálka, tehdy v ministerské funkci.
Trestná činnost hackerů se zaměřuje především na státní instituce
Další závažný problém představuje napadení serverů systémem DDoS. V principu jde o to, že v jednu chvíli se začnou k zaměřenému webserveru přihlašovat statisíce koncových stanic a ten nemůže pochopitelně takovému náporu odolat. Server zkolabuje do několika minut a webová stránka je v tomto okamžiku nepřístupná, pokud nemá někde zrcadlení, na které se DDoS útok nezaměří. O tomto typu kyberútoku začala informovat média již před několika lety, vždy šlo opět o státní subjekty, terčem útoků bývají většinou weby různých ministerstev, např. Ministerstva práce a sociálních věcí, resortu dopravy a Ministerstva vnitra. DDoS útoky využívají také nezabezpečených smart telefonů a televizí s kamerami, které používají jako přístupové body pro připojování k webovým serverům.
Cíle útoků bývají různé, někdy si chce dotyčný pouze ověřit své znalosti a prolomit bariéru zabezpečení, tím si kupříkladu kompenzuje pochroumané sebevědomí. Anebo jde o zášť vůči státním orgánům, častokrát ve formě podstrkovaných falzifikátů jejich webů se škodlivým kódem (virem). Horší situace nastane u kybernetického útoku s cílem vymáhat nějaký finanční obnos. Pokud je útočník skutečný odborník a požaduje vyplacení výkupného např. ve virtuálních penězích, stěží se pak takový případ objasňuje.
