Asi většina z nás někdy přemýšlela, jak je možné že se ptáci ve vzduch nesrazí. Odpověď je velice jednoduchá.
Ptáci mají svá letová pravidla, proto se jim nikdy nemůže stát, že by se ve vzduchu srazili. Nemají žádné havárie, jako my lidé v autě na silnicích. Ptáci se řídí jednoduchým, ale účinným pravidlem, a to tím, že uhýbají vždy doprava, díky čemu se sníží riziko střetu. A když se blíží jiný pták, změní jednoduše svou výšku.
Vědci prozatím nevědí, proč některý pták klesne a jiný vyletí výš, ale domnívají se, že je to ovlivněno jejich společenským postavením.
Ø Klesání je méně namáhavé, proto pták s vyšším postavením zamíří dolů.
Ø Níže postavený jedinec naopak při hrozbě srážky stoupá.
Předkové dnešních ptáků, kteří začali létat již někdy před 150 miliony lety, se již tehdy museli naučit předcházet kolizím ve vzduchu. Již tenkrát pravděpodobně začali využívat systému, který předchází srážkám. Ten je u ptáků mnohem více důležitý, než například u hmyzu, který je výrazně lehčí, takže srážka je tak mnohem méně nebezpečná.
Jak se domlouvá celé hejno?
Také celé ptačí hejno se řídí stejnými jednoduchými pravidly. Směr sice mění koordinovaně, ale nepotřebují se k tomu nijak složitě domlouvat, stačí totiž rozkaz od jednoho jejich nejvyššího vůdce.
Ptáci létají v hejnu především proto, že neradi cestují sami. Dokonce i v hejnu platí jistá pravidla. Střed je totiž mnohem bezpečnější než okraje, proto silnější jedinci létají uprostřed, zatímco společensky níže postavení jedinci létají na krajích, které jsou více nebezpečné.
Okraje bývají také mnohem více nahuštěné, to proto, že fungují jako ochranný štít. Dalším obranným manévrem jsou pro hejno ptáků jeho akrobatické manévry, které mají za cíl zmást nepřítele, například dravce. Rychlé změny směru, tvaru hejna, smršťování nebo naopak rozpínání ztěžuje nepříteli soustředit se jen na jednu oběť.
